_AnNie
Dark Queen of the Sith
Ahoj, pár lidí minule upe nepobralo příběh. Ty hvězdičky znamenají změnu pohledu. :emoji_wink: Jen tak pro nechápavce.
Něco na úvod:
Falkenberg. Příšerné město. Zapadlé, pusté. Odříznuto od okolního světa hustými porosty lesů.
Světu hrozí zkáza, už zase. Není snad nikdo, kdo by mohl zánik světa zastavit. Nebo snad ano?
Je náš svět nečím větším, složitějším, než jen světem? Parta odlišných jedinců je svedena dohromady.
Neví jak se k sobě dostali, ale brzy poznají fakt, že jeden bez druhého se dlouhého života nedočkají.
Přechozí díly:
I. - https://craftmania.cz/tema/jednota-i.19611/
II. - https://craftmania.cz/tema/jednota-ii.19690/
Zilzi touží po zimě.
Tlusté bundy, kabáty, huňaté čepice, šály schovávající jeho pleť.
Stojí u školní brány a sleduje dvorek hemžících se studentů. Všichni vypadají tak šťastně. Letní ohozy, nové účesy. Přesto, že je září je ještě dost teplo. Jen on má na sobě džíny, zelené triko a teplákovou bundu. Radši se potit než ukázat
svou nedokonalou pleť. Nesmí to, ale s oblečením přehánět. Příliš oblečení vyvolá moc velké teplo a to přirozeně pocení. V sedmé třídě ho jeden kluk na obědě polil. Elias si toho všiml a vymyslel mu přezdívku - upocenda Zilzi.
Až do deváté třídy mu SKORO nikdo neřekl jinak. Nechce aby se to opakovalo. Druhý týden školy se blíží ke konci a zatím se mu nikdo nesmál. Nikdo mu nevyhazoval věci z okna. Nikdo ho nenazval upocencem.
Zilzi se začne pomalu prodírat mezi studenty. Celou cestu kouká do země a modlí se ať si ho nikdo nevšímá. Když jde po schodišti k hlavnímu vchodu, všimne si, že na zábradlí sedí Carmel Moliová, která s ní dva týdny chodí do třídy.
Vidí i jejího kluka Eliota, který se po ní válí a šeptá jí něco do ucha. Carmel se tomu směje. Chtěl by mít takové štěstí jako Eliot. Holky po něm letí, je oblíbený i mezi kluky a je to úspěšný fotbalista.
„Ahoj.“ řekne Carmel když kolem ní Zilzi prochází.
Eliot se na něj otočí, ale nepozdraví. Zilzi taky nereaguje a jde rovnou do školy. Co nerychleji zapluje do třídy. Sedne si na místo v rohu, úplně vzadu. Tašku hodí k nohám a lehnce si na lavici.
Shanny by si tolik přála být už dospělá. Nesnáší teenageri. Nemá si s nima co říct, nemá o čem s nimi mluvit. Nemůže ani předstírat, že je jejich starosti zajímají, ani že je jednou z nich. Nevydrží to. Celou základní školu si dělala
naděje, že na gymnáziu zapadne mezi intelektuály. Mýlila se. Každé ráno na to myslí. Vlastně celé gymnzázium vypadá jako její základní škola. Jen 4x tak velká. První koho Shanny spozoruje je Vanesa Wallin, která stojí u skřínky a klábosí
s Lukasem Mikenem, klukem, který chodí do třeťáku. Vypadá nadšeně, že mluví zrovna s ní. Vanesa, ale působí spíš rozladěně. Madyn, jedna z Vanesin kamarádek skočí ze zádu Lukasovi na záda. Obejme ho kolem krku a napřáhne před ně mobil.
Udělá si s ním Selfie. Lukas se jí pokusí setřást, ale ona se ho chytne ještě pevněji. Zaječí tak, že se na ně všichni na chodbě podívají. Nemají konečně dost té pozornosti?!
„Ah! Jsem tak utahaná!“ zasténá Madyn když si sedá na židli.
„Já taky!“ odsekne jí Michaella zatím co kontroluje vrstvu pudru. „Dneska vypadám jak unavená čtyřicítka.“
„Hm..“ odpovím jí. Michaella vypadá stejně dobře jako vždycky. Jen potřebuje několikrát za den slyšet jak jí to sluší a jak je neodolatelná. „Máš tam už asi čtyři kila pudru, nechceš si dát pohov?“ vyjedu na ní.
„Co je s tebou Nes?“ zeptá se mě Madyn.
„Žert.“ odpovím provinile. Tolik vyjet jsem nechtěla.
„Neznělo to jako žert.“ odpoví mi Michaelle.
„Máš premenstuační syndrom lás?“ ptá se Madyn.
„Pohádala si se s Krostou?“ vypískne Michaelle smutně.
„Hm, jo.“ odpovím.
Je to lehčí než vysvětlovat to co se stalo ráno. Mám jim říct, že jsem se zbláznila? Problém s klukem je něco co Michaelle i Madyn chápou.
„Ale lás.“ řekne smutně Madyn a obejme mě.
„Nech toho. Radši mi naval tu tvou kosmetickou taštičku. Musím se namalovat!“ zasměju se. I když mi do smíchu vůbec není.
Rozletí se dveře a ve dveřích stojí Misery. Nese hrnek kávy a učebnici matematiky v druhé ruce. Misery se na Shanny usměje a ona mu úsměv oplatí. Doufá, že to nikdo neviděl. Je tak bláhové, že je zamilovaná do učitele.
Misery má šedo zelené oči, krátké, hnědé a rovné vlasy. Tenhle typ kluka se přesně líbí Vanese. Dost Shann! Zpátky k počtům řekne si. Nikdy nesmí nikomu říct co k Miserymu cítí.
Když zazovní a Misery odejde ze třídy, přijde Shanny hloupé sedět tam a čumět do zdi. Zvlášť když jí všichni ostatní vidí. Otočí se a vidí jak se Madyn, Vanesa a Michaelle skvěle baví. Nechce tu být. Jde na chodbu. Jsou ve třetím patře.
Jde o patro víš a prochází chodbou. Vše pečlivě pozoruje. Všimne si schodů. Co tam může být? Vyjde jen pár schodů. Vidí pootevřené dveře. Projde nimi a pokračuje dál nahoru. Je asi na půdě. Je tu pár záchodů, okno na kterém sedí krásná dívka.
Dlouhé hnědé vlasy. Krásný obličej. Možná trochu přehnané oční linky. Růžové bagančata, černé legíny, bíle triko s černou lebkou a černá mikina s růžovými srdíčky. Ví o koho se jedná. Je to Nini Dalová. Od začátku školy jí na mnoha předmětech
neviděla. Tady se zašívá? Čmárá si něco do notýsku lihovkou a vůbec Shanny nevěnuje pozornost.
„Ahoj.“ pozdraví Shanny.
Nini se na ní rychle podívá. Vidí oči plné radosti. Ty se, ale zachvíli utlumí. Přechází do očí zklamání.
„Myslela jsem, že je to někdo jinej.“ hlesne Nini.
Shanny si všimne rozbitého zrcadla. Chvíli zíra na zrcadlo a pak na Nini.
„To já nebyla!“ vyštěkne Nini.
„Já si to ani nemyslím.“ zalže Shanny.
Kráčí k jedné z kabinky. Vezme za kliku, ale nejde otevřít.
„Asi je rozbitá.“ říká Nini aniž by vzhlédla od svého notýsku.
„Aha.“ odpoví Shanny.
Shanny se otočí a kráčí směrem k rozbitému zrcadlu. V umyvadle jsou ještě střepy. Pustí vodu a dává pozor aby se nepořezala. Opláchne si obličej. Shanny zašilhá po Nini. Bože! Je tak krásná! Štíhlá, dlouho vlasá a ta její pleť!
Nemá jediný pupínek! Haló? Bože? Kde je spravedlnost?
„Schováváš se?“ zeptá se Nini.
„Jsem jen ráda sama.“ odpovím.
Nini se usměje a zapálí si cigaretu. „Budeš mlčet, že?“
„Dělej si co chceš. Můžeš si dělat co chceš.“
„Taky si myslím.“ odpoví Nini.
Nini upustí fix a ten se zakutálý pod dvířka rozbité kabinky.
Shahnny se sveze na kolena a podívá se pod dvířka kabinky. Fix leží v něčem rudě červeném a lepkavém. Vidí tašku. Vidí boty. Někdo tam sedí a poslouchá je. Shanny se napřímí.
„Co je?“ zeptá se Nini.
„Někdo tam sedí.“ odpoví Shanny.
Nini vrazí Shanny do ruky její notýsek a otevře dvířka jiné kabinky. Postaví se na záchodovou mísu a podívá se do druhé kabinky. Nini do kabinky zírá už asi třicet vteřin a za tu dobu nepohla ani tělem, ale ani výraz v obličeji se nezměnil.
„Co je?“ zeptám se.
Nini sleze ze záchodové mísy a začne couvat. Chytne se okna.
„Cos viděla?“
Nini se oči zalijou slzami.
„To..To je.. “ zakoktá Nini.
„Kdo to je?!“
„To je Thomas.“
Thomas Grem? Slyšela o něm. Nastoupil s ní do prváku. Ve třídě ho viděla, ale sotva třikrát.
„A co je mu? Je mu špatně? Co s ním je?“
Nini začne zvracet do vedlejší kabinky.
„Pro někoho dojdu!“ zařve Shanny a vyběhne ven. Až když vyběhne z půdy si všimné jiného pachu. Na půdě to páchlo jinak. Ví co to je. Je to pach smrti.
Shanny přivedla pomoc. Na půdu dojde Meiys Pucharová a školník. Shanny zná jeho jméno. Glock Lopéz. Shann pomůže Nini na nohy. Školník si klekne ke kabince a začne jí otevírat z venku.
„Děvčata, běžte na chodbu.“ řekne nám s klidným hlasem Meiys.
„Zůstanu.“ odpoví Nini.
„Jděte ven!“ zopakuje Meiys.
„Ne, zůstaneme.“ přidá se Shanny.
Školník pomalu otevírá kabinku. Nini Shanny chytne za ruku a zmáčkne jí. Silně.
„Nedívej se.“ zašeptá.
Shanny ale nemůže zavřít oči. Nemůže odtrhnout zrak. Kabinka se otevře a Shanny vidí Thomase Grema. Sedí s vytřeštěnými oči. Hlava směřuje vzhůru. V pravé ruce drží střep, který mu odřezává prsty. Levou ruku má plnou krve.
Nini se otočí. Shanny chce udělat to samé, ale nemůže. Nejde to. Udělá se jí špatně. Zamotá se jí hlava. Sveze se na kolena. Nini na ní něco mluví, ale neslyší. Jediné co slyší je houkání sirén.
Tak co příběh? :emoji_stuck_out_tongue: Chytl vás?
Dnešní herci: @NiniCZ , @_Shanny_ , @Já(Vanesa) , @->Míša<- , @Krosta8 , @Misery96 , @Meiys , @Zillzi , @Ccarmel , @MrEliot , @zipo28
Něco na úvod:
Falkenberg. Příšerné město. Zapadlé, pusté. Odříznuto od okolního světa hustými porosty lesů.
Světu hrozí zkáza, už zase. Není snad nikdo, kdo by mohl zánik světa zastavit. Nebo snad ano?
Je náš svět nečím větším, složitějším, než jen světem? Parta odlišných jedinců je svedena dohromady.
Neví jak se k sobě dostali, ale brzy poznají fakt, že jeden bez druhého se dlouhého života nedočkají.
Přechozí díly:
I. - https://craftmania.cz/tema/jednota-i.19611/
II. - https://craftmania.cz/tema/jednota-ii.19690/
Zilzi touží po zimě.
Tlusté bundy, kabáty, huňaté čepice, šály schovávající jeho pleť.
Stojí u školní brány a sleduje dvorek hemžících se studentů. Všichni vypadají tak šťastně. Letní ohozy, nové účesy. Přesto, že je září je ještě dost teplo. Jen on má na sobě džíny, zelené triko a teplákovou bundu. Radši se potit než ukázat
svou nedokonalou pleť. Nesmí to, ale s oblečením přehánět. Příliš oblečení vyvolá moc velké teplo a to přirozeně pocení. V sedmé třídě ho jeden kluk na obědě polil. Elias si toho všiml a vymyslel mu přezdívku - upocenda Zilzi.
Až do deváté třídy mu SKORO nikdo neřekl jinak. Nechce aby se to opakovalo. Druhý týden školy se blíží ke konci a zatím se mu nikdo nesmál. Nikdo mu nevyhazoval věci z okna. Nikdo ho nenazval upocencem.
Zilzi se začne pomalu prodírat mezi studenty. Celou cestu kouká do země a modlí se ať si ho nikdo nevšímá. Když jde po schodišti k hlavnímu vchodu, všimne si, že na zábradlí sedí Carmel Moliová, která s ní dva týdny chodí do třídy.
Vidí i jejího kluka Eliota, který se po ní válí a šeptá jí něco do ucha. Carmel se tomu směje. Chtěl by mít takové štěstí jako Eliot. Holky po něm letí, je oblíbený i mezi kluky a je to úspěšný fotbalista.
„Ahoj.“ řekne Carmel když kolem ní Zilzi prochází.
Eliot se na něj otočí, ale nepozdraví. Zilzi taky nereaguje a jde rovnou do školy. Co nerychleji zapluje do třídy. Sedne si na místo v rohu, úplně vzadu. Tašku hodí k nohám a lehnce si na lavici.
***
Shanny by si tolik přála být už dospělá. Nesnáší teenageri. Nemá si s nima co říct, nemá o čem s nimi mluvit. Nemůže ani předstírat, že je jejich starosti zajímají, ani že je jednou z nich. Nevydrží to. Celou základní školu si dělala
naděje, že na gymnáziu zapadne mezi intelektuály. Mýlila se. Každé ráno na to myslí. Vlastně celé gymnzázium vypadá jako její základní škola. Jen 4x tak velká. První koho Shanny spozoruje je Vanesa Wallin, která stojí u skřínky a klábosí
s Lukasem Mikenem, klukem, který chodí do třeťáku. Vypadá nadšeně, že mluví zrovna s ní. Vanesa, ale působí spíš rozladěně. Madyn, jedna z Vanesin kamarádek skočí ze zádu Lukasovi na záda. Obejme ho kolem krku a napřáhne před ně mobil.
Udělá si s ním Selfie. Lukas se jí pokusí setřást, ale ona se ho chytne ještě pevněji. Zaječí tak, že se na ně všichni na chodbě podívají. Nemají konečně dost té pozornosti?!
***
Když vstoupím s Madyn do třídy, Michaella už na nás mává, že zabrala místa až uplně vzádu. Sedí tam a pudruje se. Taky se potřebuji namalovat.
„Ah! Jsem tak utahaná!“ zasténá Madyn když si sedá na židli.
„Já taky!“ odsekne jí Michaella zatím co kontroluje vrstvu pudru. „Dneska vypadám jak unavená čtyřicítka.“
„Hm..“ odpovím jí. Michaella vypadá stejně dobře jako vždycky. Jen potřebuje několikrát za den slyšet jak jí to sluší a jak je neodolatelná. „Máš tam už asi čtyři kila pudru, nechceš si dát pohov?“ vyjedu na ní.
„Co je s tebou Nes?“ zeptá se mě Madyn.
„Žert.“ odpovím provinile. Tolik vyjet jsem nechtěla.
„Neznělo to jako žert.“ odpoví mi Michaelle.
„Máš premenstuační syndrom lás?“ ptá se Madyn.
„Pohádala si se s Krostou?“ vypískne Michaelle smutně.
„Hm, jo.“ odpovím.
Je to lehčí než vysvětlovat to co se stalo ráno. Mám jim říct, že jsem se zbláznila? Problém s klukem je něco co Michaelle i Madyn chápou.
„Ale lás.“ řekne smutně Madyn a obejme mě.
„Nech toho. Radši mi naval tu tvou kosmetickou taštičku. Musím se namalovat!“ zasměju se. I když mi do smíchu vůbec není.
***
Shanny vytáhne z tašky učebnici matematiky a opakuje si počty. Zatím nemá problém být na gymnáziu nejlepší ve třídě. Bojí se, ale, že řekne nějaký výsledek špatně a celý její svět se zhroutí.
Rozletí se dveře a ve dveřích stojí Misery. Nese hrnek kávy a učebnici matematiky v druhé ruce. Misery se na Shanny usměje a ona mu úsměv oplatí. Doufá, že to nikdo neviděl. Je tak bláhové, že je zamilovaná do učitele.
Misery má šedo zelené oči, krátké, hnědé a rovné vlasy. Tenhle typ kluka se přesně líbí Vanese. Dost Shann! Zpátky k počtům řekne si. Nikdy nesmí nikomu říct co k Miserymu cítí.
Když zazovní a Misery odejde ze třídy, přijde Shanny hloupé sedět tam a čumět do zdi. Zvlášť když jí všichni ostatní vidí. Otočí se a vidí jak se Madyn, Vanesa a Michaelle skvěle baví. Nechce tu být. Jde na chodbu. Jsou ve třetím patře.
Jde o patro víš a prochází chodbou. Vše pečlivě pozoruje. Všimne si schodů. Co tam může být? Vyjde jen pár schodů. Vidí pootevřené dveře. Projde nimi a pokračuje dál nahoru. Je asi na půdě. Je tu pár záchodů, okno na kterém sedí krásná dívka.
Dlouhé hnědé vlasy. Krásný obličej. Možná trochu přehnané oční linky. Růžové bagančata, černé legíny, bíle triko s černou lebkou a černá mikina s růžovými srdíčky. Ví o koho se jedná. Je to Nini Dalová. Od začátku školy jí na mnoha předmětech
neviděla. Tady se zašívá? Čmárá si něco do notýsku lihovkou a vůbec Shanny nevěnuje pozornost.
„Ahoj.“ pozdraví Shanny.
Nini se na ní rychle podívá. Vidí oči plné radosti. Ty se, ale zachvíli utlumí. Přechází do očí zklamání.
„Myslela jsem, že je to někdo jinej.“ hlesne Nini.
Shanny si všimne rozbitého zrcadla. Chvíli zíra na zrcadlo a pak na Nini.
„To já nebyla!“ vyštěkne Nini.
„Já si to ani nemyslím.“ zalže Shanny.
Kráčí k jedné z kabinky. Vezme za kliku, ale nejde otevřít.
„Asi je rozbitá.“ říká Nini aniž by vzhlédla od svého notýsku.
„Aha.“ odpoví Shanny.
Shanny se otočí a kráčí směrem k rozbitému zrcadlu. V umyvadle jsou ještě střepy. Pustí vodu a dává pozor aby se nepořezala. Opláchne si obličej. Shanny zašilhá po Nini. Bože! Je tak krásná! Štíhlá, dlouho vlasá a ta její pleť!
Nemá jediný pupínek! Haló? Bože? Kde je spravedlnost?
„Schováváš se?“ zeptá se Nini.
„Jsem jen ráda sama.“ odpovím.
Nini se usměje a zapálí si cigaretu. „Budeš mlčet, že?“
„Dělej si co chceš. Můžeš si dělat co chceš.“
„Taky si myslím.“ odpoví Nini.
Nini upustí fix a ten se zakutálý pod dvířka rozbité kabinky.
Shahnny se sveze na kolena a podívá se pod dvířka kabinky. Fix leží v něčem rudě červeném a lepkavém. Vidí tašku. Vidí boty. Někdo tam sedí a poslouchá je. Shanny se napřímí.
„Co je?“ zeptá se Nini.
„Někdo tam sedí.“ odpoví Shanny.
Nini vrazí Shanny do ruky její notýsek a otevře dvířka jiné kabinky. Postaví se na záchodovou mísu a podívá se do druhé kabinky. Nini do kabinky zírá už asi třicet vteřin a za tu dobu nepohla ani tělem, ale ani výraz v obličeji se nezměnil.
„Co je?“ zeptám se.
Nini sleze ze záchodové mísy a začne couvat. Chytne se okna.
„Cos viděla?“
Nini se oči zalijou slzami.
„To..To je.. “ zakoktá Nini.
„Kdo to je?!“
„To je Thomas.“
Thomas Grem? Slyšela o něm. Nastoupil s ní do prváku. Ve třídě ho viděla, ale sotva třikrát.
„A co je mu? Je mu špatně? Co s ním je?“
Nini začne zvracet do vedlejší kabinky.
„Pro někoho dojdu!“ zařve Shanny a vyběhne ven. Až když vyběhne z půdy si všimné jiného pachu. Na půdě to páchlo jinak. Ví co to je. Je to pach smrti.
Shanny přivedla pomoc. Na půdu dojde Meiys Pucharová a školník. Shanny zná jeho jméno. Glock Lopéz. Shann pomůže Nini na nohy. Školník si klekne ke kabince a začne jí otevírat z venku.
„Děvčata, běžte na chodbu.“ řekne nám s klidným hlasem Meiys.
„Zůstanu.“ odpoví Nini.
„Jděte ven!“ zopakuje Meiys.
„Ne, zůstaneme.“ přidá se Shanny.
Školník pomalu otevírá kabinku. Nini Shanny chytne za ruku a zmáčkne jí. Silně.
„Nedívej se.“ zašeptá.
Shanny ale nemůže zavřít oči. Nemůže odtrhnout zrak. Kabinka se otevře a Shanny vidí Thomase Grema. Sedí s vytřeštěnými oči. Hlava směřuje vzhůru. V pravé ruce drží střep, který mu odřezává prsty. Levou ruku má plnou krve.
Nini se otočí. Shanny chce udělat to samé, ale nemůže. Nejde to. Udělá se jí špatně. Zamotá se jí hlava. Sveze se na kolena. Nini na ní něco mluví, ale neslyší. Jediné co slyší je houkání sirén.
Tak co příběh? :emoji_stuck_out_tongue: Chytl vás?
Dnešní herci: @NiniCZ , @_Shanny_ , @Já(Vanesa) , @->Míša<- , @Krosta8 , @Misery96 , @Meiys , @Zillzi , @Ccarmel , @MrEliot , @zipo28
Naposledny upraveno:
