Inter
Velmi známý člen
Předchozí kapitola obsahovala:
Riox, a jeho družina podepsali
úmluvu o uzavření míru, a všichni
se vydali do pevnůstky Nemrtvých.
Po nějaké době, ji skoro zničili.
Chybělo jen zničit spadlou budovu,
která má spojení s Okem.
Riox, a jeho družina podepsali
úmluvu o uzavření míru, a všichni
se vydali do pevnůstky Nemrtvých.
Po nějaké době, ji skoro zničili.
Chybělo jen zničit spadlou budovu,
která má spojení s Okem.
KAPITOLA XXI.
Před bitvou
Na dalekém Severu...
V obrněné pevnosti, ukryté za mnoha horami, velikou plochou zmrzlé vody a nespočet lesů bez života, se velký Sluha Temnoty díval na miliony tun mrtvého dřeva, jež bylo ukryto pod vrstvou ledu a sněhu bývalého bujného lesa. Vzpomínal na doby, kdy byl normálním člověkem, ubohým a smrtelným stvořením. Když ale vzpomínal, uvědomil si, že na tom být tím ubohým stvořením je i něco krásného, něco, na co se nikdy nedá zapomenout. Vůbec nikdy, vždycky to měl před očima. Možná to byla lítost nad tím, co provedl a kvůli čemu se stal Sluhou Temnoty, možná ty byla radost, kterou prožíval, když byl malý, s kamarády, s rodinou. Možná to ale byl hněv, který prožíval, když mu bylo něco odepřeno. Možná to byly i vzpomínky na doby těsně před tím, než spáchal ten čin, který ho převedl na Temný Sever. Čím více ale vzpomínal na doby kdy byl obyčejným člověkem, tím víc cítil nenávist vůči všem, ba i vůči svému veliteli, Strůjci Zla, vůči jeho rodičím, které chladnokrevně zavraždil, ale největší nenávist pociťoval vůči největšímu sluhovi samotného Zla, vůči Studenému Oku, sídlící na kopci, a u jehož chladu zmrzne největší naděje, největší radost, tam, kde chlad, mráz a nenávist rozdrtí a rozmetá všechno.
"Pane? Haló? Pane?" zaslechl, ale nereagoval. Pořád se díval z okna pevnosti, kterou vybudovalo Zlo, a která se zboří až na konci světa. "Pane!" už skoro zavolal ten hlas. "Co chceš, pobíháku?" odpověděl Sluha Temnoty, jehož jméno bylo Volvo. "Promiňte, že vás vyrušuji, pane. Strůjce Zla vás chce vidět." odpověděl malý skřetík, kterému všichni přezdívali "pobíhák", protože měl za úkol běhat po sídlu a vyřizovat zprávy. "Kéž by ten !@?§>/ chcípnul.." pomyslel si Volvo, ale nahlas neřekl nic. Jen pořád seděl u okna, a vyhlížel ven, do království sněhu a ledu, který ani v létě netaje. Pomalu se zvednul, poodešel od okna, vzal si plášť, a přešel přes místnost ve které byl na chodbu, až k sídlu Strůjci Zla. Krátké zaklepání, chvilička postání za dveřma, a za chvíli se Volvo octl tváří v tvář jednomu ze Strůjců Zla. "Poslal sis pro mě. Proč?" začal rozhovor Volvo. "Potřebuju ti sdělit jednu věc. Jak jistě víš, máme pevnůstky všude, kde jsme srovnali se zemí vesnice těch červů." odpověděl Strůjce Zla. Mimo jiné se jmenoval Dead (pochopitelně, když celá jeho funkce byla zabíjet a občas něco řešit). "Jo, vtloukali jste to nám všem do hlavy hodně dlouho. Co s tím?" zeptal se Volvo. "Problém je ten, že se jihozápadně odtud, v naší pevnůstce z vesničky Dragol, začala činit nějaká banda." pravil Dead. "Nepovídej! A co tam dělali?" otázal se Volvo, ale v hlavě si myslel toto: "Já věděl že to přijde. Já věděl že plán toho ?!<§$!/) nebude fungovat. Už je to tady." "Možná víš, že tam jsme měli hodně málo vojáků. Malinko. Tak se stalo, že tato banda ubohých malých červů nám skoro zničila naši základničku. Skoro, protože naše budova spojená se Studeným Okem ještě je. Není zničená úplně. Ztratila ale energii tří krystalů." řekl Dead. "Fajn. Proč to neřešíš s Okem, ale se mnou?" znovu se zeptal Volvo. "Oko má dost práce, červe! Dovoluješ si ty, opakuji, TY, odporovat mé vůli?! Tohle, tohle ti nezůstanu dlužen, jestli to bude pokračovat!" hněvivě zařval Dead. "Omlouvám se." skromně se sklopenou hlavou omlouval Volvo, ale v mysli se mu přehrála jedna věta: "Kdybych se jednou dostal k vládě, určitě bych toho ..... nechal popravit nějakým obzvláště nepříjemným trestem." Ale Volvo nemohl tušit, že Dead v tu hvíli myslel na tutéž větu, jen místo "Kdybych se jednou dostal k vládě," bylo "Kdybych mohl aniž by si toho Oko všimlo,". "Takže," pokračoval už zase normálním hlasem Dead "mou radu napadlo poslat tam Hnusotného ničitele, s Padlým drakem. Co říkáš? Mluv!" přitlačil Dead na Volva. "No.. Podle mě je to trošku málo. Poslal bych ničitele dva, a místo draka bych poslal stín." odporoval Volvo. "Hm. Můžeme tam poslat obojí. A nebo ještě víc. Nebo ne. Já vím! Už vím, jak ty prolhané a hanebností napuštěné lidské červy zničím!" zvolal radostně (pokud se dá směsi hněvu, studu, egoismu, vychytralosti a nenávisti vůči lidem říkat "radostně") Dead. "Jdu se poradit s Okem." "Ale vždyť jsi říkal, že Oko má dost práce!" protestoval zvýšeným hlasem Volvo. "Ticho červe! Myslím, že jsi dost maličký na to, aby jsi mohl něco namítat!" ukončil rozhovor Dead a odešel. Volvo v tiché místnosti - ve které před několika minutami seděl ten, kterého Volvo nenáviděl - poodešel k oknu, a zadíval se ven. Ne na lesy, ty byly na opačné straně. Díval se do Studeného Oka. Poslu samotného Zla. Čím víc se na něj díval, tím víc mu přišlo, že v jeho pohledu je strach. Nakonec se Oko podívalo skrz Deadovo okno přímo na něj. Volvo v té chvíli slyšel v hlavě mrazivý hlas: "Vím na co myslíš.. Vím kde jsi, a co jsi provedl..." Volvo odtrhl pohled od Oka, a odešel z Deadovy místnosti pryč.
Jinde...
"Haló? Paní? Hééj!" ozval se zase ustrašený hlas pobíháka, když potichu vešel do místnosti v domě postaveném nahoře na skále, čtyři dny plného trysku s koněm od sídla Oka. Měl v ruce dopis zapečetěný červenou lebkou. Osoba před ním hrála na housle a zřejmě ho ignorovala. "Haló?" řekl zase pobíhák. Osoba pořád hrála na housle. "Hééj!" zavolal pobíhák. "Ticho, musím dohrát." odpověděla osoba. Pobíhák její zprávu neslyšel, a tak zase zavolal. "Ty si nedáš pokoj, že?" odpověděla Horzka, protože to byla ona, co hrála na housle, a položila je na stůl. "Co chceš? Zase nějaká nabídka?" zeptala se, nelila si do hrnku horkou vodu a hodila do ní směs sušeného listí. "Bingo. Oko vám prý něco posílá, a já mu mám dát odpověď. Tady." řekl pobíhák, a podal Horzce dopis. "To by mě zajímalo, co po mě zase ten bastard chce." pomyslela si Horzka, a rozloupla pečeť. Když dopis otevřela, chvilku četla, a potom dopis vrátila pobíhákovi se slovy: "Vyřiď svému pánovi, že fakt nemám zájem, a aby mi přestal posílat takovéhle hovadiny." Pobíhák vzal dopis, odešel, a Horzka přecedila čaj. Když se napila, pomyslela si: "Že se o to ještě snaží.." a šla znovu hrát na housle. Obsah dopisu byl takový: "Přidej se k nám! Rozmetáme všechny. Přidej se, jako to už udělal Rachsan. Nelituje. Pokud do dvanácti dnů a dvanácti nocí nepřijdeš, tvůj domov čeká rozmetání."
"Pane." pokleknul Dead před Studeným Okem. "Co chceš? Mluv." odpověděl hlas tak mrazivý a nenávistný, až Dead málem začal pochybovat o správnoti jejich společenství. "Napadlo mě, zaútočit na tu bandu ničemných červů. Vem svoje armády, a zaútoč!" řekl sebevědomě (zase, pokud se tomu vůbec "sebevědomě" říkat dá) Dead. "Dobře. Povedeš útok. Teď mám ale jiné starosti! Za čtyři dny se sejdeš s armádou u jižní brány. Dám ti 3 tisíce ghůlů, a 6 tisíc skřetů. To ti musí stačit!" vyřklo Studené Oko, a vzápětí dodalo: "A teď už vypadni! Mám jiné starosti!" Dead se tedy uklonil, a pelášil pryč. Jeho srdce bylu už tak velmi studené a černé. Když byl ale v blízkosti Studeného Oka, vypadalo ještě černěji a studeněji.
"Pryč! Hroutí se to samo!" vykřikl Wake, a sprintem vedl skupinu pryč z ohavného vnitřku budovy. Když už byly všichni venku, a když Trewish jako poslední vybíhal, budova vybuchla. Trewishe to kousek (asi 5 metrů) odhodilo, a měl pořádné štestí. Dopadl hlavou asi 20 centimetrů vedle hodně ostrého kamene. Zvedl se, očistil se od sněhu, a trochu kulhal na levou nohu, která se mu kratince po zahojení zlomeniny zase zranila. Wake se zahleděl na Sever, daleko, velmi daleko. Tam, kde normální oči nedolehnou. "Musíme pryč. Oko ví. Ví, a zbrojí. Potáhnou proti nám. Brancesko musí ihned, ihned říct králi, že musí vytáhnout se svojí armádou." řekl zděšeně, vytáhl roh, a spůsobem, který znal jen on, odvisílal Branceskovi tuto novinu. Místo útoku i místo bránění byla Terstická pevnost. Král Adgol zavelel, a armáda čítající 8 tisíc mužů se dala do pohybu směrem k Terstické pevnosti.
No, to je po nějaké době pokračování mojí storky. Je to to, co moje raterdovaná hlavička vymyslela za dnešek a včerejšek.
No nic, vystupující (většina zmíněná nebyla, ale byli tam):@MrRiox
@Croccy44
@Princcraft
@Fialka♡
@WarcoldCZ
@Nurtuka
@adasm223
@omgmen
@Brancesko
@Delfik
@_MeTy_
@_Flexo
@Trewish
@Holubin
@Radiko
@Aziwen
@Horzičkaaa :3 - Spokojená?
@YouAreDead
@MrVolvo
@MrsRachí
(Waka neoznačuju, asi nemá čas na čtení téhla kravinky
)To by mělo být všechno, doufám že moje divná hlava nikoho nezapomněla. Další díl vyjde za... Dejme tomu za dobu neurčitou. Zatím zdar,
Inter.
