FantiikCZ
Velmi známý člen
Úvodem:
Ahoj, vítám Vás u mé série povídek. Budou to takové kratší příběhy a měly by vycházet každý víkend. Chtěl bych Vám popřát krasné počtení a předem omluvte, kdyby se tam objevily nějaké chyby. Pozor, povídka bude obsahovat i nespisovnou češtinu a také to bude někdy i psané ve stylu rozhovorů.
Města a obce:
Las Nutelov - město bohatých lidí. Ve městě žije přes 250 tisíc lidí.
Bořejotín - vesnice se 156 lidmy, město je trochu historické, trochu moderní a trochu sci-fi.
Krachlov - větší než Bořejotín. Žije tu 354 lidí. Město je obklopeno hradbami.
Obsazení v prvním díle:
@MrWakeCZ - hlavní postava v povídce
@Misery96 - pravá ruka Wejka,
@Krosta8 - takový malý strašpytlík, občas se i něčeho bojí a věčně hladový (promiň )
@FantiikCZ - stará se o potravu a pití
@CanAkmanTR - navigátor a vtipálek
@patule1215 - stará se o zábavu, když je nuda
Skupina (Misery, Krosta, Fantiik, Can a patule) bude označována jako “Skupina pěti”
V jednom městě jménem Las Nutelov žije naše hlavní postava povídky a to MrWakeCZ. Byl to takový mladík, který pracoval ve vývojovém centru zabývající se vývojem různých programů. Jednoho dne dostal v práci 14 dní volno a rozhodl se odjet na svou chatku, která leží na kraji lesa u obce Krachlov. Nechtěl tam jet ale sám, tak proto zašel do čajovny “La Tee”, kde seděla partička pěti lidí (Misery, Krosta, Fantiik, Can a patule), kteří právě popíjeli svůj oblíbený Lipový čaj. “Nazdar hoši” řekl Wake když vešel do čajovny. “Právě se chystám jet na svou chatu u Krachlova. Nechcete jet se mnou? “ zeptal se Wake. “Rádi” opověděl Misery. “No tak se zbalte a zítra sraz v sedm ráno na nádraží, vlak jede ve čtvrt na osum. Já koupím jízdenky. Vemte si s sebou věci na 14 dní, nějaké to jídlo o které postará Fantiik a patule vezme nějaké společenské hry” řekl Wake a odešel. Partička se tedy sebrala, v klubovně si každý zabalil věci, Fantiik navíc zabalil jídlo a patule vzal své oblíbené stolní hry.
Dalšího dne se vzbudili se zpožděním, protože dlouho do noci si vyprávěli, jak si čtrnáct dní s Wakem užijí. Nakonec ale vše stihli a přesně v sedm čekali na nádraží. Wake už tam čekal a popíjel svůj energy drink. “Tak chlapci, až dojedeme do Bořejotína, tak půjdeme asi 7 km do vzdálené obce Krachlov a dalších 5 km k mé chatě.” říkal s úsměvem Wake a viděl, jak Can je nespokojený.
Wake: “Copak Cane? Problém?”
Can: “12 km je moc!”
Wake: “Ale, to zvládneš aspoň se projdeš.”
Can: “Pfff”
Vlak přijel a všichni nastopili. Wake oznámil, že pojedou asi 4 hodiny a že si zatím zchrupne. “Ostatní si dělejte co chcete, hlavně mě nevzbuďte” řekl ospale Wake a v minutě usnul. Po čtyřech hodinách jízdy vystoupila skupina v Bořejotíně a z nádraží šli na náměstí a všichni kromě Waka chytli ohromný záchvat smíchu, protože když přišli na náměstí, uviděli, jak je stavěné.
Wake: “Čemu se smějete šašci?”
Fantiik: “Ále, tej vesnici jak je stavěná”
Wake: “Co je na tom špatného?”
patule: “Vždyť to stavěl někdo, kdo byl na houbičkách”
Wake: “Prosím Vás pojďte”
Misery si náměstí vyfotil a doběhl skupinu. Po půl hodině zařve Krosta, že má hlad, a tak stopne Fantiika a vezme mu z baťohu dva řízky. “No co? Mám hlad” řekne Krosta. “Dobrou chuť “ řeknemu Can. “Díky” . Skupina pokračuje v chůzi a uvidí hospodu. Wake navrhuje, že si můžou dát nějaký dobrý oběd. Všichni souhlasí a vlezou do hospody. U stolu sedí půl hodiny a po půl hodině příjde vrchní, co si dají.
Wake: “Jídelní a nápojový lístek, prosím”
Vrchní: “Hned to bude”
Po čtvrt hodině nese vrchní jídelní lístek společně s nápojovým a vrchní se zeptá, co si dají. Skupina pěti si samozřejmě objedná lipový čaj a Wake mrkový džus. Za čtvrt hodiny opět příjde vrchní, zda už si vybrali.
Wake: “Já si dám kuře na paprice”
Misery: “Já to samé”
Fantiik: “Já si dám hovězí guláš s rohlíkem”
Can: “Já si dám moravského vrabce”
Krosta: “Já nevím. Asi dvojtou porci svíčkové na smetaně a devět knedlíků.”
patule: “Já si dám šunkovou pizzu.
Vrchní: “Ano, děkuji do půl hodiny to tu bude”
Krosta: “Ale opravdu, mám hlad!”
Všichni se ihned otočí na Krostu a Wake říká: “To ti nestačí jedna porce?”
“Nestačí, mám hlad!” odpoví Krosta.
Po půl hodině donesl pan vrchní jídlo a všichni si popřáli dobrou chuť a pustili se do jídla. Krosta snědl jídlo během dvaceti minut, vypil čaj a řekl, že počká venku. Jakmile dojedli, Wake to zaplatil a všichni společně pokračovali do Krahlova. “Kluci mám pro Vás dvě zprávy, jedna dobrá a druhá špatná.” povídá cestou Wake.
Fantiik: “No tak nám nejdříve řekni tu špatnou”
Wake: “Ta špatná je, že to teď bude do prudkého kopce asi jeden kilometr.
Společný výkřik: “Coo!!?”
Wake: “No a teď ta dobrá. Za kopcem nám zbývají už jen 4 km!”
Can: “Stejně je to daleko”
Když vystoupali do kopce tak se jim šlo už lépe, protože právě viděli, že asi za hodinku budou v chatě a hlavně také, že půjdou lesem. Po hodině dorazili konečně do chaty. Chata měla šest pokojů, takže každý si mohl vybrat který chce. Wake si vybral ten nejlepší, protože chata je samozřejmě jeho… Protože všichni byli unaveni po dlouhé cestě, neudělali nic jiného, než šli spát.
Pokračování příště….
Doufám, že se líbilo alespoň trošičku. Díly budou pravidelně vycházet každý víkend (pokud bude zájem)
Ahoj, vítám Vás u mé série povídek. Budou to takové kratší příběhy a měly by vycházet každý víkend. Chtěl bych Vám popřát krasné počtení a předem omluvte, kdyby se tam objevily nějaké chyby. Pozor, povídka bude obsahovat i nespisovnou češtinu a také to bude někdy i psané ve stylu rozhovorů.
Města a obce:
Las Nutelov - město bohatých lidí. Ve městě žije přes 250 tisíc lidí.
Bořejotín - vesnice se 156 lidmy, město je trochu historické, trochu moderní a trochu sci-fi.
Krachlov - větší než Bořejotín. Žije tu 354 lidí. Město je obklopeno hradbami.
Obsazení v prvním díle:
@MrWakeCZ - hlavní postava v povídce
@Misery96 - pravá ruka Wejka,
@Krosta8 - takový malý strašpytlík, občas se i něčeho bojí a věčně hladový (promiň )
@FantiikCZ - stará se o potravu a pití
@CanAkmanTR - navigátor a vtipálek
@patule1215 - stará se o zábavu, když je nuda
Skupina (Misery, Krosta, Fantiik, Can a patule) bude označována jako “Skupina pěti”
V jednom městě jménem Las Nutelov žije naše hlavní postava povídky a to MrWakeCZ. Byl to takový mladík, který pracoval ve vývojovém centru zabývající se vývojem různých programů. Jednoho dne dostal v práci 14 dní volno a rozhodl se odjet na svou chatku, která leží na kraji lesa u obce Krachlov. Nechtěl tam jet ale sám, tak proto zašel do čajovny “La Tee”, kde seděla partička pěti lidí (Misery, Krosta, Fantiik, Can a patule), kteří právě popíjeli svůj oblíbený Lipový čaj. “Nazdar hoši” řekl Wake když vešel do čajovny. “Právě se chystám jet na svou chatu u Krachlova. Nechcete jet se mnou? “ zeptal se Wake. “Rádi” opověděl Misery. “No tak se zbalte a zítra sraz v sedm ráno na nádraží, vlak jede ve čtvrt na osum. Já koupím jízdenky. Vemte si s sebou věci na 14 dní, nějaké to jídlo o které postará Fantiik a patule vezme nějaké společenské hry” řekl Wake a odešel. Partička se tedy sebrala, v klubovně si každý zabalil věci, Fantiik navíc zabalil jídlo a patule vzal své oblíbené stolní hry.
Dalšího dne se vzbudili se zpožděním, protože dlouho do noci si vyprávěli, jak si čtrnáct dní s Wakem užijí. Nakonec ale vše stihli a přesně v sedm čekali na nádraží. Wake už tam čekal a popíjel svůj energy drink. “Tak chlapci, až dojedeme do Bořejotína, tak půjdeme asi 7 km do vzdálené obce Krachlov a dalších 5 km k mé chatě.” říkal s úsměvem Wake a viděl, jak Can je nespokojený.
Wake: “Copak Cane? Problém?”
Can: “12 km je moc!”
Wake: “Ale, to zvládneš aspoň se projdeš.”
Can: “Pfff”
Vlak přijel a všichni nastopili. Wake oznámil, že pojedou asi 4 hodiny a že si zatím zchrupne. “Ostatní si dělejte co chcete, hlavně mě nevzbuďte” řekl ospale Wake a v minutě usnul. Po čtyřech hodinách jízdy vystoupila skupina v Bořejotíně a z nádraží šli na náměstí a všichni kromě Waka chytli ohromný záchvat smíchu, protože když přišli na náměstí, uviděli, jak je stavěné.
Wake: “Čemu se smějete šašci?”
Fantiik: “Ále, tej vesnici jak je stavěná”
Wake: “Co je na tom špatného?”
patule: “Vždyť to stavěl někdo, kdo byl na houbičkách”
Wake: “Prosím Vás pojďte”
Misery si náměstí vyfotil a doběhl skupinu. Po půl hodině zařve Krosta, že má hlad, a tak stopne Fantiika a vezme mu z baťohu dva řízky. “No co? Mám hlad” řekne Krosta. “Dobrou chuť “ řeknemu Can. “Díky” . Skupina pokračuje v chůzi a uvidí hospodu. Wake navrhuje, že si můžou dát nějaký dobrý oběd. Všichni souhlasí a vlezou do hospody. U stolu sedí půl hodiny a po půl hodině příjde vrchní, co si dají.
Wake: “Jídelní a nápojový lístek, prosím”
Vrchní: “Hned to bude”
Po čtvrt hodině nese vrchní jídelní lístek společně s nápojovým a vrchní se zeptá, co si dají. Skupina pěti si samozřejmě objedná lipový čaj a Wake mrkový džus. Za čtvrt hodiny opět příjde vrchní, zda už si vybrali.
Wake: “Já si dám kuře na paprice”
Misery: “Já to samé”
Fantiik: “Já si dám hovězí guláš s rohlíkem”
Can: “Já si dám moravského vrabce”
Krosta: “Já nevím. Asi dvojtou porci svíčkové na smetaně a devět knedlíků.”
patule: “Já si dám šunkovou pizzu.
Vrchní: “Ano, děkuji do půl hodiny to tu bude”
Krosta: “Ale opravdu, mám hlad!”
Všichni se ihned otočí na Krostu a Wake říká: “To ti nestačí jedna porce?”
“Nestačí, mám hlad!” odpoví Krosta.
Po půl hodině donesl pan vrchní jídlo a všichni si popřáli dobrou chuť a pustili se do jídla. Krosta snědl jídlo během dvaceti minut, vypil čaj a řekl, že počká venku. Jakmile dojedli, Wake to zaplatil a všichni společně pokračovali do Krahlova. “Kluci mám pro Vás dvě zprávy, jedna dobrá a druhá špatná.” povídá cestou Wake.
Fantiik: “No tak nám nejdříve řekni tu špatnou”
Wake: “Ta špatná je, že to teď bude do prudkého kopce asi jeden kilometr.
Společný výkřik: “Coo!!?”
Wake: “No a teď ta dobrá. Za kopcem nám zbývají už jen 4 km!”
Can: “Stejně je to daleko”
Když vystoupali do kopce tak se jim šlo už lépe, protože právě viděli, že asi za hodinku budou v chatě a hlavně také, že půjdou lesem. Po hodině dorazili konečně do chaty. Chata měla šest pokojů, takže každý si mohl vybrat který chce. Wake si vybral ten nejlepší, protože chata je samozřejmě jeho… Protože všichni byli unaveni po dlouhé cestě, neudělali nic jiného, než šli spát.
Pokračování příště….
Doufám, že se líbilo alespoň trošičku. Díly budou pravidelně vycházet každý víkend (pokud bude zájem)