_AnNie
Dark Queen of the Sith
Šestá kapitola příběhu o mladé Vanese, která napjatě čeká zda bude přijata do programu, který se nazývá zkouška charakteru. Uspěje Vanesa?
Pokud jste nečetli pět předchozích kapitol, asi bych se nenamáhala s touhle. Přečtěte si je zde:
I. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-i.15177/
II. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-ii.15199/
III. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-iii.15217/
IV. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-iv.15240/
V. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-v.15279/
Vzbudil mě zvuk tekoucí vody. Carmel se pravděpodobně sprchovala. Být jí sprchuju se pěkně dlouho. Snažila bych se že sebe smýt ohavnost, kterou jsem provedla. Podívala jsem se na hodiny. Přes slepené oči jsem nic neviděla. Oči jsem si promnula a prohrábla vlasy. Znovu jsem se podívala na hodiny. Sedm. Dost času na to, aby jednu z nás asistenti odvedli s tím, že neprošla první částí zkoušky. Mohla jsem jen doufat, že pro mě nikdo nepřijde. Doufala jsem, že nezmizí ani nikdo z mých přátel.
Když jsem se konečně vysprchovala i já sledovala jsem svůj obličej v zrcadle. Ještě včera ráno jsem sledovala svou pleť, vlasy.. dnes je mi jedno jak vypadám. Důležité pro mě je, že jsem naživu. Hlas, který ohlašoval snídani mi dal jistotu. První částí zkoušky jsem prošla. Do jídelny jsem běžela. Otevřela jsem dveře a pohledem jsem přejela jídelnu až k našemu stolu. Shann na mě mávala. U stolu byla jediná. Co Marif? Znamená to, že neprošla první částí? Přisedla jsem ke stolu. Shann si musela všimnout mého výrazu, protože ihned co jsem si přisedla pronesla „Marif se sprchuje." Pak sklopila hlavu a hustý pramen vlasů jí překryl půlku obličeje. Slabě se na mě usmála. Ukousla kus jablka a pozorně mě sledovala. „Vím, že ty víš co se včera stalo." Kousla jsem se do rtu. Shann mě zaskočila. Bylo, ale lepší o tom mluvit teď, když tu ostatní ještě nejsou. „To udělala Carmel.." vydechla jsem. Čekala jsem úlevu, ale nic nepřišlo. „Věděla jsem, že v tomhle má prsty někdo ze studentů. Jen jsem nevěděla kdo. Jak s ní zvládáš být na pokoji?" Má odpověď byla upřímná. Žádné hraní na chudáčka „Zatím jsem s ní pomalu nemluvila. Hned ráno jsem vypadla." Chtěla jsem pokračovat, ale Shann zakroutila hlavou. Když jsem se otočila.. pochopila jsem. Filip si to k nám už mířil s jablečným koláčem na talíři. Byl usměvavý. Zaky pravděpodobně zkouškou prošel. Nebo tomu bylo naopak? Jaké mezi sebou měli vztahy? Co Shann a Marif? Co Misery a.. Bodlo mě u srdce. Ckampsovo mrtvý výraz, opuchlý krk a krev s kůží za jeho nehty. Ještě, že jsem si jídlo nebrala. Právě teď bych ho stejně nemohla dát ani do úst. Zaky k nám přišel společně s Misery a smáli se něčemu co jsem nepostřehla. Bylo mi to, ale jedno. Jsme tu. Všichni jsme prošli první částí zkoušky. Marif dorazila s malinovým koláčem na talíři a mokrými vlasy. Byla jsem tak šťastná. Tak, že jsem skoro nezaregistrovala Trewishovo oči, které mě upřeně sledovali. Nevěděla jsem proč. Pak na pódium přikráčel doktor Vib a začal mluvit do mikrofonu. „Gratuluji všem, kteří jste úspěšně prošli první části naší zkoušky. Dnes přistoupíme k druhé části. Týmová spolupráce. Budete rozděleni do týmů po sedmi. Členi vašeho týmu budou označeni barvou. Pak se týmy vypustí do připraveného bludiště. Každý člen týmu si bude moci vybrat věc, která jeho týmu bude prospěšná. V bludišti strávíte nejspíše celé dny. Až najdete konec bludiště, můžete jej opustit sám, nebo s vaším týmem. Je jedno, jak budete hrát. Až uslyšíte své jméno, dostavte se podiu, kde si vás jeden z našich asistentů převezme." Bludiště? Zbraně? Je Carmel schopna zabít i takhle? Nemám v plánu to zjišťovat, ale upřímně lituji těch, kteří s ní budou v týmu a zjišťovat to budou muset.. Z reproduktorů se hrnula první jména. Filip byl v týmu sám. Zaky s Marif. Zajímalo by mě jak ty jména vybírají. „Trewish, Číp, David, Mari, Shann, Carmel, Vanesa." Počkat .. co?! Jasně. To je tak typický. Zase to vyžeru já. U pódia si nás vyzvedl jeden z asistentů a výtahem nás odvezl do třetího patra. Dveře se otevřely a přede mnou se zjevila hnědě vymalována místnost se světle dřevěnou podlahou. V místnosti byly do řad seřazeny regály plné nejrůznějších zbraní, lékárniček a nástrojů. Každý z nás si směl vybrat pouze jeden předmět. K regálům jsme ale směli chodit pouze po jednom, aby nikdo z nás neviděl co si vybral ten druhý. První šel Číp. U regálů stál sotva minutu. Jako další šla Carmel. Po pár minutách asistentovi zapípal jakýsi přístroj a jako další poslal Davida. Pak přišla na řadu i Shann a po ní Mari. Já a Trewish jsme stáli a čekali až jeden z nás bude smět vstoupit. „Varoval jsem tě." Pošeptal mi. Nechápala jsem před čím. Pravděpodobně viděl můj zmatený výraz a dodal „Před Carmel. Poslal jsem ti papírek. Vzpomínáš?" Dřív než jsem stačila cokoliv říct byl i Trewish poslán mezi regály. Papírek, papírek.. co tím jen..tak počkat! Sáhla jsem do kapsy a vytáhla kus papírku, který jsem od Trewishe dostala chvíli před testem z angličtiny a matematiky. Na papírku bylo tužkou napsáno, abych si na Carmel dala pozor. Dnes večer se mají sandwiche dostat k jídelnímu stolu. Jestli chceš, aby tvý drazí žili, dohlídni na to, aby se jim nedostaly na talíř. Papírek jsem upustila. Já.. já je mohla ochránit? Dřív než vypukla zlost na sebe samu jsem byla odvedena k regálům. Asistent řekl ať se po vybrání věci vydám tam. Ukázal na železné dveře s černou krabičkou. Kývla jsem a on odešel právě do tech dveří. Bylo tu toho spousty a spousty. Od zbraní po bomby, vody a jídla. Musela jsem uvažovat logicky. Ráda bych se vyhla situaci, kdy má můj tým něco dvakrát. Lékárnička. Tu snad někdo vzal. Jestli se, ale mýlím .. mohlo by to pro můj tým být osudné. Zbraň si vzala určitě Carmel. To tedy není třeba. Vodu v nádobách někdo taky určitě vzal. Dost jsem riskovala. Co když se rozhodli tenhle předmět nechat na mně? Nakonec jsem se rozhodla pro balení tří spacáků a nějakého stanu. Nevěděla jsem jak je veliký, ale řekla bych, že na spánek můj tým zapomněl. Když jsem prošla dveřmi čekal tam na mě nějaká asistentka. Natáhla ke mně kalíšek s vodou a já ho vypila. Podlomily se mi nohy. Ona mě chytla a těsně než jsem zavřela oči pronesla „Druhá část začíná.".
Vzbudila jsem se v nějaké místnosti. Trewish, Carmel, David, Číp, Shann, Mari. Byli jsme tam všichni. Shann a Mari spali. Ostatní zřejmě probírali taktiku. „Ahoj ospalče." Mrkl na mě Číp. Pak mě všichni pozdravili a nějakou dobu jsme si povídali. Zjistila jsem, ze Trewish a Carmel jsou že stejné kolonie. Marif a Číp jsou bratranci, ale každý je z jiné kolonie. David pochází ze stejné kolonie jako Číp. Každý byl s někým nějak propojený. Je to schválně? Když se probudil Mari i Shann každý jsme se osprchovali v malé koupelně. Na stole byl košík s jídlem a sedm kelímků s vodou. Každý jsme se najedli a vypili svůj kelímek. Čekala jsem zase nějaký nežádoucí účinek, ale nic se nestalo. Ve skříni bylo sedm bílých triček a sedm černých tepláků s žlutými pruhy na konci nohavic. Naše barva je žlutá. Každý jsme si oblečení oblékly a začali si porovnávat věci. Trewish měl velkou, zakulacenou sekeru. Mari vzal láhve plné vody. Byla jsem ráda, že jsem je nevzala. David měl batoh plný jídla. Číp si vzal veliký a nebezpečně vypadající meč. Shann měla lékárničku, já stan pro dvě osoby a tři spacáky. Carmel měla Kuš a toulec šípů. Jak jinak než zbraň? Byla jsem ráda za Shann, která vzala lékárničku. Pak z ničeho nic začal odpočet. "Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna." Najednou cosi zacvakalo a otevřelo se zrcadlo. Né zrcadlo. Byl to východ. Tedy spíše vchod. Vchod do bludiště. Ano, druhá část zkoušky právě začala.
Prosím čtenáře o přečtení: Tak jo.. to by bylo zatím vše. Delší kapitoly přijdou možná v budoucnu. Spíše mám jinou otázku a to docela zásadní. Mám pocit, že tahle kapitola se moc nepovedla a nebyla úplně kvalitní. Proto jestli mám vydávat méně, ale kvalitnější, nebo stejně ale na úkor kvality. Také je možné, že to tak přijde jen mně. Proto bych byla ráda, aby se každý vyjádřil v anketě. Děkuji mnohokrát.
V dnešní kapitole hráli: @CrazyShann_Cz , @Filip6_CZ , @Ccarmel , @TheMarifLP , @Číp , @Trewish , @_JustZaky_ , @xDavidCekcu
Snad jsem zase na nikoho nezapomněla. Herců se tam zatím moc neobjevuje, ale to se brzy změní, takže nezoufejte!
Pokud jste nečetli pět předchozích kapitol, asi bych se nenamáhala s touhle. Přečtěte si je zde:
I. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-i.15177/
II. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-ii.15199/
III. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-iii.15217/
IV. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-iv.15240/
V. - https://craftmania.cz/tema/zkouska-kapitola-v.15279/
Vzbudil mě zvuk tekoucí vody. Carmel se pravděpodobně sprchovala. Být jí sprchuju se pěkně dlouho. Snažila bych se že sebe smýt ohavnost, kterou jsem provedla. Podívala jsem se na hodiny. Přes slepené oči jsem nic neviděla. Oči jsem si promnula a prohrábla vlasy. Znovu jsem se podívala na hodiny. Sedm. Dost času na to, aby jednu z nás asistenti odvedli s tím, že neprošla první částí zkoušky. Mohla jsem jen doufat, že pro mě nikdo nepřijde. Doufala jsem, že nezmizí ani nikdo z mých přátel.
Když jsem se konečně vysprchovala i já sledovala jsem svůj obličej v zrcadle. Ještě včera ráno jsem sledovala svou pleť, vlasy.. dnes je mi jedno jak vypadám. Důležité pro mě je, že jsem naživu. Hlas, který ohlašoval snídani mi dal jistotu. První částí zkoušky jsem prošla. Do jídelny jsem běžela. Otevřela jsem dveře a pohledem jsem přejela jídelnu až k našemu stolu. Shann na mě mávala. U stolu byla jediná. Co Marif? Znamená to, že neprošla první částí? Přisedla jsem ke stolu. Shann si musela všimnout mého výrazu, protože ihned co jsem si přisedla pronesla „Marif se sprchuje." Pak sklopila hlavu a hustý pramen vlasů jí překryl půlku obličeje. Slabě se na mě usmála. Ukousla kus jablka a pozorně mě sledovala. „Vím, že ty víš co se včera stalo." Kousla jsem se do rtu. Shann mě zaskočila. Bylo, ale lepší o tom mluvit teď, když tu ostatní ještě nejsou. „To udělala Carmel.." vydechla jsem. Čekala jsem úlevu, ale nic nepřišlo. „Věděla jsem, že v tomhle má prsty někdo ze studentů. Jen jsem nevěděla kdo. Jak s ní zvládáš být na pokoji?" Má odpověď byla upřímná. Žádné hraní na chudáčka „Zatím jsem s ní pomalu nemluvila. Hned ráno jsem vypadla." Chtěla jsem pokračovat, ale Shann zakroutila hlavou. Když jsem se otočila.. pochopila jsem. Filip si to k nám už mířil s jablečným koláčem na talíři. Byl usměvavý. Zaky pravděpodobně zkouškou prošel. Nebo tomu bylo naopak? Jaké mezi sebou měli vztahy? Co Shann a Marif? Co Misery a.. Bodlo mě u srdce. Ckampsovo mrtvý výraz, opuchlý krk a krev s kůží za jeho nehty. Ještě, že jsem si jídlo nebrala. Právě teď bych ho stejně nemohla dát ani do úst. Zaky k nám přišel společně s Misery a smáli se něčemu co jsem nepostřehla. Bylo mi to, ale jedno. Jsme tu. Všichni jsme prošli první částí zkoušky. Marif dorazila s malinovým koláčem na talíři a mokrými vlasy. Byla jsem tak šťastná. Tak, že jsem skoro nezaregistrovala Trewishovo oči, které mě upřeně sledovali. Nevěděla jsem proč. Pak na pódium přikráčel doktor Vib a začal mluvit do mikrofonu. „Gratuluji všem, kteří jste úspěšně prošli první části naší zkoušky. Dnes přistoupíme k druhé části. Týmová spolupráce. Budete rozděleni do týmů po sedmi. Členi vašeho týmu budou označeni barvou. Pak se týmy vypustí do připraveného bludiště. Každý člen týmu si bude moci vybrat věc, která jeho týmu bude prospěšná. V bludišti strávíte nejspíše celé dny. Až najdete konec bludiště, můžete jej opustit sám, nebo s vaším týmem. Je jedno, jak budete hrát. Až uslyšíte své jméno, dostavte se podiu, kde si vás jeden z našich asistentů převezme." Bludiště? Zbraně? Je Carmel schopna zabít i takhle? Nemám v plánu to zjišťovat, ale upřímně lituji těch, kteří s ní budou v týmu a zjišťovat to budou muset.. Z reproduktorů se hrnula první jména. Filip byl v týmu sám. Zaky s Marif. Zajímalo by mě jak ty jména vybírají. „Trewish, Číp, David, Mari, Shann, Carmel, Vanesa." Počkat .. co?! Jasně. To je tak typický. Zase to vyžeru já. U pódia si nás vyzvedl jeden z asistentů a výtahem nás odvezl do třetího patra. Dveře se otevřely a přede mnou se zjevila hnědě vymalována místnost se světle dřevěnou podlahou. V místnosti byly do řad seřazeny regály plné nejrůznějších zbraní, lékárniček a nástrojů. Každý z nás si směl vybrat pouze jeden předmět. K regálům jsme ale směli chodit pouze po jednom, aby nikdo z nás neviděl co si vybral ten druhý. První šel Číp. U regálů stál sotva minutu. Jako další šla Carmel. Po pár minutách asistentovi zapípal jakýsi přístroj a jako další poslal Davida. Pak přišla na řadu i Shann a po ní Mari. Já a Trewish jsme stáli a čekali až jeden z nás bude smět vstoupit. „Varoval jsem tě." Pošeptal mi. Nechápala jsem před čím. Pravděpodobně viděl můj zmatený výraz a dodal „Před Carmel. Poslal jsem ti papírek. Vzpomínáš?" Dřív než jsem stačila cokoliv říct byl i Trewish poslán mezi regály. Papírek, papírek.. co tím jen..tak počkat! Sáhla jsem do kapsy a vytáhla kus papírku, který jsem od Trewishe dostala chvíli před testem z angličtiny a matematiky. Na papírku bylo tužkou napsáno, abych si na Carmel dala pozor. Dnes večer se mají sandwiche dostat k jídelnímu stolu. Jestli chceš, aby tvý drazí žili, dohlídni na to, aby se jim nedostaly na talíř. Papírek jsem upustila. Já.. já je mohla ochránit? Dřív než vypukla zlost na sebe samu jsem byla odvedena k regálům. Asistent řekl ať se po vybrání věci vydám tam. Ukázal na železné dveře s černou krabičkou. Kývla jsem a on odešel právě do tech dveří. Bylo tu toho spousty a spousty. Od zbraní po bomby, vody a jídla. Musela jsem uvažovat logicky. Ráda bych se vyhla situaci, kdy má můj tým něco dvakrát. Lékárnička. Tu snad někdo vzal. Jestli se, ale mýlím .. mohlo by to pro můj tým být osudné. Zbraň si vzala určitě Carmel. To tedy není třeba. Vodu v nádobách někdo taky určitě vzal. Dost jsem riskovala. Co když se rozhodli tenhle předmět nechat na mně? Nakonec jsem se rozhodla pro balení tří spacáků a nějakého stanu. Nevěděla jsem jak je veliký, ale řekla bych, že na spánek můj tým zapomněl. Když jsem prošla dveřmi čekal tam na mě nějaká asistentka. Natáhla ke mně kalíšek s vodou a já ho vypila. Podlomily se mi nohy. Ona mě chytla a těsně než jsem zavřela oči pronesla „Druhá část začíná.".
Vzbudila jsem se v nějaké místnosti. Trewish, Carmel, David, Číp, Shann, Mari. Byli jsme tam všichni. Shann a Mari spali. Ostatní zřejmě probírali taktiku. „Ahoj ospalče." Mrkl na mě Číp. Pak mě všichni pozdravili a nějakou dobu jsme si povídali. Zjistila jsem, ze Trewish a Carmel jsou že stejné kolonie. Marif a Číp jsou bratranci, ale každý je z jiné kolonie. David pochází ze stejné kolonie jako Číp. Každý byl s někým nějak propojený. Je to schválně? Když se probudil Mari i Shann každý jsme se osprchovali v malé koupelně. Na stole byl košík s jídlem a sedm kelímků s vodou. Každý jsme se najedli a vypili svůj kelímek. Čekala jsem zase nějaký nežádoucí účinek, ale nic se nestalo. Ve skříni bylo sedm bílých triček a sedm černých tepláků s žlutými pruhy na konci nohavic. Naše barva je žlutá. Každý jsme si oblečení oblékly a začali si porovnávat věci. Trewish měl velkou, zakulacenou sekeru. Mari vzal láhve plné vody. Byla jsem ráda, že jsem je nevzala. David měl batoh plný jídla. Číp si vzal veliký a nebezpečně vypadající meč. Shann měla lékárničku, já stan pro dvě osoby a tři spacáky. Carmel měla Kuš a toulec šípů. Jak jinak než zbraň? Byla jsem ráda za Shann, která vzala lékárničku. Pak z ničeho nic začal odpočet. "Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna." Najednou cosi zacvakalo a otevřelo se zrcadlo. Né zrcadlo. Byl to východ. Tedy spíše vchod. Vchod do bludiště. Ano, druhá část zkoušky právě začala.
Prosím čtenáře o přečtení: Tak jo.. to by bylo zatím vše. Delší kapitoly přijdou možná v budoucnu. Spíše mám jinou otázku a to docela zásadní. Mám pocit, že tahle kapitola se moc nepovedla a nebyla úplně kvalitní. Proto jestli mám vydávat méně, ale kvalitnější, nebo stejně ale na úkor kvality. Také je možné, že to tak přijde jen mně. Proto bych byla ráda, aby se každý vyjádřil v anketě. Děkuji mnohokrát.
V dnešní kapitole hráli: @CrazyShann_Cz , @Filip6_CZ , @Ccarmel , @TheMarifLP , @Číp , @Trewish , @_JustZaky_ , @xDavidCekcu
Snad jsem zase na nikoho nezapomněla. Herců se tam zatím moc neobjevuje, ale to se brzy změní, takže nezoufejte!
Naposledny upraveno:
