Inter
Velmi známý člen
KAPITOLA X.
Cesta přes doly a ztráta
Cesta přes doly a ztráta
Byl tam vchod do starého, velmi starého dolu. Ten důl udělali lidi krále Delerina*, ale jejich obrovská chamtivost je nutila kopat dál a dál. Nikdo z nich ale nevěděl co se skrývá hluboko pod zemí v hoře. Proto kopali dál, až se jednoho dne dostali do obrovského jeskynního komplexu. Horníci se s zapálenýma pochodněmi vydali po jeskyni - až došli k místu kde byla jeskyně zavalená. Jeden horník - nesl jméno Shawn - do hromady kamení kopl, a záhy se z tama vyvalil skřet který nečekal a rovnou začal útočit. Poněvadž měli horníci krumpáče, zabili skřeta a chtěli zacpat díru. Už zbývalo málo - ale hromada kamení se rozletěla, jako kdyby za ní vybuchl soudek střelného prachu. Pochodně zhasli a horníci - pokud měli dobrý zrak i ve tmě - mohli spatřit jenom černý obrys. Byl to Goliak - tvor podobný obrovským skřetům, dobrých pět yardů vysoký, s mohutným palcátem. Horníci chtěli utéct, ale ve tmě se daleko nedostali, pořád naráželi do stěn a padali protože zakopnuli o kameny. Goliakovi nedalo moc práce pochytat a zabít je, byl celý svůj život ve tmě a měl speciálně vyvinutý sluch, čich a orientaci. Poté našel vchod do dolu. Postupoval dolem, přičemž za sebou nechával mrvá těla horníků. Nakonec vyvraždil kompletně všechny horníky a usídlil se v dole. Král Delerin nechal důl zavřít masivními dveřmi aby Goliakovi zabránili zaútočit na panství. Bylo to trošičku zbytečné, protože Goliak žil jen ve tmě, světlo mu zhoršovalo viditelnost a dělalo mu špatně. Kdykoli se kdysy octl na světle, utekl do tmy nebo pokud mohl tak zničil zdroj světla. Největší důl byl na dlouhou dobu zapomenut.
Riox si sednul na zem a opřel se o kámen porostlý mechem vedle dolu. "Půjdeme dál, dovnitř, ale teď bych si odpočinul. Cesta z lesa byla dlouhá, jsem unavený. Myslím že vám se taky nechce jít dál že?" Řekl po chvíli. "To rozhodně ne, nohy mám úplně rozlámané." Odpověděl mu Crocy a lehl si na měkkou trávu. Ve chvilince už každý seděl nebo ležel. Uplynulo dost času od doby kdy si Riox sednul, a proto teď vstal a řekl že se půjde dál. Riox se tedy pustil mečem do shnilých dveří, a za chvilinku už rozsvěcoval pochodeň a vcházel do starého dolu. Důl to byl předlouhý, cesta v něm vyžadovala odvahu. Všude byly poházené kosti, někdy i celé kostry. To však nebyl hlavní problém. Po dlouhé cestě došli do onho jeskynního komplexu. Šli dál, a najednou začalo světlo slábnout, ač pochodeň stále hořela. Vy už možná víte co to je - ale oni něměli tušení co je ve tmě před nimi. Světlo sláblo s tím jak postupovali. Nakonec ze zářícího světla pochodně zbylo maximálně světlo svíčky. "Co to.. Proč to tak vysláblo.. Vždyť to normálně ho-" Chtěl říct Warcold. Nedořekla. Ze tmy za nimi se na ně vyvalil Goliak, a palcátem chtěl udeřit do Spirita. Uskočil, a palcát dopadl na stěnu jeskyně. Z té se ulomilo několik velkých kamenů, ty potom srazili Spirita k zemi a Spirit ztratil vědomí.
Riox mezitím zaútočil svým mečem - kterému jílec zelenal díky krystalu ze studny** a čepel modrala - na Goliaka. Chtěl ho bodnout do hlavy - ale Goliak uhnul a rána šla do nohy. Upustil palcát a chytil se za nohu, ale poté ho zase rychle zvednul a udeřil do stropu nad Rioxem. Z toho se uvolnilo několik kamenů, Riox taktak uhnul. Fialka mezitím zvedla Spirita aby dostala jeho bedýnku. Dala Spirita na bezpečné místo a vrátila se do boje, otevírajíc bedýnku s lektvarama. Najednou ji ale Warcold odhodil na stěnu, a na na místo kde stála a kde zůstala bedýnka s lektvary dopadl palcát a bedýnku roztříštil. Ale v bedýnce nebyly jen lektvary - bylo tam i trochu střelného prachu. Omgmen vzal pochodeň a hodil ji do třísek. "Utečte! Rychle!" Zavolal a dal se do běhu. Ostatní běželi za ním. Goliak za nimi, a jak byl na bedýnce, tak střelný prach vybuchl. Goliaka značně poranil, avšak nezabil. Prim vyskočil na jeho záda a začal ho bodat do páteře. Goliak se oháněl, Prim bodal dál. Riox využil příležitosti a znovu se pokusil bodnout Goliaka do hlavy. Teď se mu to podařilo, ale Goliak ho shodil. Riox se octl na zemi. Goliak se rozmáchl k poslední ráně - ráně určené Rioxovi ležícího na podlaze - a udeřil. Riox se však stihl odkutálet, Goliak uděřil do země a padl. Riox pak vytáhl meč z hlavy mrtvého Goliaka a pochodeň svítila zase ostrým světlem jako předtím. Spirit se probral na podlaze a podíval se co způsobily kameny. Měl velmi velké štěstí protože kameny které na něj spadly ho na mnoha místech odřely a na jednom místě byla kůže sedřená do masa. Mohlo to dopadnout hůř - mnohem hůř. Mohl zemřít. Ale žil - sice s poraněním ale žil. A to bylo hlavní. Dali se znovu na cestu - už ne dolem ale jeskyní. Po dlouhé době se dostali konečně na světlo světa. Byli ve městě dokola obklopeným horami, nesoucí název Tarigon.
Město to bylo úžasné. Všechno bylo tak trochu na dosah ruky. Dole byly obytné domy, kousek nahoře na skále byly léčitelské domy, a úplně nahoře byl menší hrad, z kterého tekla řeka, která odtékala jeskyní hluboko pod městem. Přicházeli městem, až je zastavil nějaký neznámý člověk: "Vy jste jak přišli? Brána je přece zavřená! No? Jak?" Podle tohoto dotazu Riox pochopil že to bude nejspíš stráž, tak odpověděl že z jeskyně, a ukázal prstem na díru ve skále z které přišli. "Nemožné! V té jeskyni se něco usídlilo. Jak jste tama prošli?" Zeptal se příslušník stráže znovu. "Tou věcí.. Myslíte takového velkého skřeta s masivním palcátem? Pokud ano, tak ten je mrtvý. Bojovali jsme s ním." Odpověděl mu Riox. "Nevěřím! Důkaz!" Vykřikl strážce. Spirit mu tedy ukázal jeho do masa odřený bok a vysvětlil že to způsobily kameny které se odlomily ze skály kvůli palcátu. "Ach tak. Dobře. Můžete jít." Řekl jim strážce a odešel. Spirit chtěl jít do léčitelského domu, ale vyšel z něho Sprajtik, kterému z meče sršely blesky, a za ním vyšel Trewish, který v ruce držel sekeru. Oba se rozhlíželi po ulicích, ale Riox věděl pro koho si jdou, tak se okamžitě zapletl mezi lidi. Jeho společenstvo ze ním. Takhle se dostali až k nějaké vyvýšenině, ve které byla taková maličká jeskyně, ve které se dalo dobře schovat a šlo z ní vidět na většinu obytné části města. Bylo to poměrně blízko řeky. Riox pozoroval dva adminy jak procházejí lidem a vyptávají se na něj. Většina lidí řekla "Tama šli.." nebo " Tímhle směrem jsem je viděl" a podobně. Až došli k jednomu farmářovi, co řekl: "Neřeknu vám to. Ne." Sprajtiik chtěl jít dál, ale Trewish měl na věc jiný pohled. Vzal si svoji sekeru, rozmáchl se a když odcházel nechal za sebou jen mrtvé tělo onoho farmáře. "Počkej chvíli.. Jen si očistím sekeru.." Prohodil k Sprajtikovi, chvilku čistil sekeru od krve a pak šel dál. "Rioxi, pusť mě.. Půjdu na průzkum.." Řekl Spirit, protože na Trewishe se Sprajtikem už nebylo vidět. Vyšel z jeskyňky a uviděl Trewishe a Sprajtika. Šel k nim. Trewish vzal sekeru, a vykřikl na Spirita: "Kde jsou?! Mluv!" S těmi slovy ho sekl sekerou do té části kde měl prodřenou kůži. "Já... jsem.... tady sám..." Řekl potichu Spirit. "Ne, Kde jsou? Mluv!" Dotázal se ho znovu Trewish a znovu ho sekl. "Však říkám.... že... jsem.. tu... sám!" Odpověděl mu znova Spirit a pokusil se vstát. "Ach tak." Řekl Sprajtiik a rozmáchl se mečem po Spiritovi. Už skoro padla smrtelná rána - ale z někama přiletěl šíp který Sprajtikovi projel krkem. Spadl do řeky a rychlý proud odnesl jeho tělo. Spirit se podíval tam z kama šíp přiletěl a spatřil Emmu, jak zakládá dlaší šíp do luku. "Tak to s tebou skoncuji já!" Řekl Trewish a sekl ho do hrudníku. Spirit vzal poslední zbytky sil a doplazil se k okraji skály. "Nepovím ti nic, milí příteli." Řekl a s těmi slovy se zvednul a skočil do řeky. Trewish se chviličku díval do řeky, ale jak kolem něho prosvištěl šíp Emmy, otočil se a šel pryč. Spirit byl ztracen.
* Kapitola II., Kapitola VI
** Kapitola VIII.
To byla dnešní část příběhu
. Doufám že se líbila, za chyby se omlouvám, dole mi piště co bych měl upravit, změnit přidat.. No, tito lidé vystupovali v této kapitole: @MrRiox , @Croccy44 , @Fialka♡ , @Princcraft , @omgmen , @WarcoldCZ , @Deawen (Spirit), @EmmaS , @Trewish , @Sprajtiik . No, snad jsem na nikoho nezapomněl. To bude asi tak vše, dneska byla delší.Tak ahoj.
Loučí se s vámi bagr
Inter.
