drkousek
Velmi známý člen
sice je dlouhý, ale stojí za to :emoji_smiley: :
Píše se 15. duben 1865. Je tomu sotva týden, co generál Grant, opilý jako vždy, přijal Leeho kapitulaci, a občanská válka v USA tak skončila porážkou Konfederace. Mladý desátník James E. Davis, který v řadách 10. louisianského pěšího pluku, známého též jako Leeho cizinecká legie, prošel peklem Dickettovy zteče v bitvě u Gettysburgu a jako zázrakem se dočkal konce války nezraněn, se vrací domů do svého milovaného New Orleansu, aby zde převzal truhlářské řemeslo po svém otci. Přemýšlí, jak se jim asi bude žít bez černých otroků. S hrdostí si prohlíží svou medaili za statečnost, kterou si vysloužil, když zachránil generála Lewise Armisteada před útočícím massachusettským kavaleristou, a umožnil tak chrabrému generálovi položit svůj život za věc Konfederace o pár týdnů později na High Water Mark. Tu náhle do kupé přistoupí atraktivní dívka líbezné tváře a pevného těla, posadí se naproti Davisovi a zahledí se z okna. Davis přemýšlí, že by dívku oslovil, ale jakožto syn pravého jižanského gentlemana dbá na své vychování, vědom si toho, že poddůstojník konfederační armády se nebude zahazovat s nějakou seveřanskou děvkou, jakkoli pěknou. Cesta ubíhá a o stanici dále si do kupé přisedne další veterán nejkrvavější války amerického kontinentu. Je jím mladý desátník v tmavomodré uniformě Unie, zřejmě příslušník 3. dobrovolnického newjerseyského pěšího regimentu, soudě dle toho, že na rozdíl od perkusní pušky značky Springfield či jiné měl s sebou značně starou křesadlovou pušku, která se během občanské války stala tak charakteristickou zbraní právě pro dobrovolnické regimenty z New Jersey. Davis se na něj podíval velice nevraživě, ale vědom si toho, že válka už skončila a podmínky kapitulace byly velice mírné, rozhodl se Yankeeho si nevšímat. Netrvalo však dlouho, a Seveřan se počal slečně sedící u zaprášeného okna dvořit způsobem nepříliš vybíravým. U dívky ovšem nepochodil – až do chvíle, kdy vytáhl z kapsy uniformy dva zlaté dolary, kterými hodlal dívce zaplatit za její služby. Tu už Jižan své nervy neudržel na uzdě, vytáhl zpoza opasku perkusní revolver Colt Dragoon, který kdysi ukradl z brigádního skladu, natáhl kohout, v duchu se pomodlil, aby zbraň neselhala, a napálil to Seveřanovi přímo mezi oči. Šokovaná dívka, pocákaná yankeeským mozkem, se jej otázala, proč to učinil. A Davis odvětil: „Dobře, vyhráli válku. Fajn, osvobodili negry. Ale ceny kurev zvedat kurva nebudou!“
další
Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane, ale podle nové vyhlašky budete muset dokázat,že máte
psa,než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se
objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky."
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky
krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas
zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od
bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
"Promiňte?"
"Udělejte, co říkám!"
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!"
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl:
" Uf, vypadá to jako hovno..."
" Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."
Píše se 15. duben 1865. Je tomu sotva týden, co generál Grant, opilý jako vždy, přijal Leeho kapitulaci, a občanská válka v USA tak skončila porážkou Konfederace. Mladý desátník James E. Davis, který v řadách 10. louisianského pěšího pluku, známého též jako Leeho cizinecká legie, prošel peklem Dickettovy zteče v bitvě u Gettysburgu a jako zázrakem se dočkal konce války nezraněn, se vrací domů do svého milovaného New Orleansu, aby zde převzal truhlářské řemeslo po svém otci. Přemýšlí, jak se jim asi bude žít bez černých otroků. S hrdostí si prohlíží svou medaili za statečnost, kterou si vysloužil, když zachránil generála Lewise Armisteada před útočícím massachusettským kavaleristou, a umožnil tak chrabrému generálovi položit svůj život za věc Konfederace o pár týdnů později na High Water Mark. Tu náhle do kupé přistoupí atraktivní dívka líbezné tváře a pevného těla, posadí se naproti Davisovi a zahledí se z okna. Davis přemýšlí, že by dívku oslovil, ale jakožto syn pravého jižanského gentlemana dbá na své vychování, vědom si toho, že poddůstojník konfederační armády se nebude zahazovat s nějakou seveřanskou děvkou, jakkoli pěknou. Cesta ubíhá a o stanici dále si do kupé přisedne další veterán nejkrvavější války amerického kontinentu. Je jím mladý desátník v tmavomodré uniformě Unie, zřejmě příslušník 3. dobrovolnického newjerseyského pěšího regimentu, soudě dle toho, že na rozdíl od perkusní pušky značky Springfield či jiné měl s sebou značně starou křesadlovou pušku, která se během občanské války stala tak charakteristickou zbraní právě pro dobrovolnické regimenty z New Jersey. Davis se na něj podíval velice nevraživě, ale vědom si toho, že válka už skončila a podmínky kapitulace byly velice mírné, rozhodl se Yankeeho si nevšímat. Netrvalo však dlouho, a Seveřan se počal slečně sedící u zaprášeného okna dvořit způsobem nepříliš vybíravým. U dívky ovšem nepochodil – až do chvíle, kdy vytáhl z kapsy uniformy dva zlaté dolary, kterými hodlal dívce zaplatit za její služby. Tu už Jižan své nervy neudržel na uzdě, vytáhl zpoza opasku perkusní revolver Colt Dragoon, který kdysi ukradl z brigádního skladu, natáhl kohout, v duchu se pomodlil, aby zbraň neselhala, a napálil to Seveřanovi přímo mezi oči. Šokovaná dívka, pocákaná yankeeským mozkem, se jej otázala, proč to učinil. A Davis odvětil: „Dobře, vyhráli válku. Fajn, osvobodili negry. Ale ceny kurev zvedat kurva nebudou!“
další
Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane, ale podle nové vyhlašky budete muset dokázat,že máte
psa,než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se
objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky."
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky
krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas
zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od
bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
"Promiňte?"
"Udělejte, co říkám!"
Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!"
Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl:
" Uf, vypadá to jako hovno..."
" Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."
