Ahoj, jak jste si (vy nejvěrnější fanoušci příběhu) mohli všimnout, dlouhou, hodně dlouhou dobu, nevyšel nový díl. Za to se chci omluvit, neměl jsem čas, škola, osobní problémy, ale nyní, jsou prázdniny tak jsem se rozhodl vydat další pokračování příběhu vzpoura CMAC. Jdeme na to!
———————————————
Zaky otevřel oči a zamrkal. Hlavou se mu honily různě myšlenky.
Celé tělo ho bolelo. Vedle něj ležel itzplayer, který jen stěží dýchal.
V ten samý okamžik se munlock a Wejk začali radit. "Jak se dostaneme z toho vězení?!" zeptal se munlock. Wejk zapřemýšlel a řekl "Naštěstí ještě funguje psaní příkazů, zkusím WorldEdit abych smazal mříže.". Začal psát příkazy.
Asi za 5 minut Wejk začal odpočítávat. Munlock se na něj překvapeně podíval, ale to už Wejk byl u 2..1..teď! A mříže zmizely! Munlock a Wejk byly na svobodě!
Zaky znovu usnul, a probudili ho až nějaké divné zvuky. Otevřel oči, a namáhavě pohnul hlavou směrem ke dveřím a strnul. Ve dveřích stály dvě zahalené postavy, a jednu s obličejem ve stínu. Přišli až k němu, a stále se bavili. Zaky jejich jazyku nerozuměl. Jeden mu otevřel pusu, a druhý mu do ní něco nalil.
Munlock a Wejk utíkali doslova jsko o život (taky jim šlo o život že). Míjeli ostatní prázdné cely vybíhaly samé schody, až najednou, se dostai do té samé rokle, kde se rozholi přespat, ovšem o kus dál. Zastavili se, a vydechovali.
Po minutě se Munlock řekl "Je divné že nás ten, kdo nás zavřel nehoní." Nebyla to tak docela pravda. Nahednou se ozval děsivý řev, a po schodech začali vybíhat herobrine vojáci. Mulock a Wejk první čtryři shodili, a dali se na útěk.
Běželi po dřevěných mostech, až se dosrali k jeskyni. Probíhali jeskyní, vojáci za nimi. Wejk se v běhu Munlocka zeptal "Nemáš ještě ty TNT?!" Měl. Běželi a munlock nad sebe začal pokládat TNT. Když už se blížili ke světlu, Munlock položil poslední TNT a odpálil ho! Vyběhli z jeskyně, a všechno bluchlo. Oba odletěli kus dopředu. Když se prach rozplynul, vyděli cucky které zbyly z herobrine vojáků. Oba ještě chvíli leželi na zemi a třásli se. Pak Wejk řekl "Jsme na svobodě " munlock přikývl. Oba bezeslov vstali a dali se na cestu. Odcházeli dál a dál od jeskyně když v tom si uvědomili něco, na co vůbec nepomysleli, a oba to ve stejný moment vyslovili."MUSÍME NAJÍT ZAKYHO!!!"!
———————————————
Zaky otevřel oči a zamrkal. Hlavou se mu honily různě myšlenky.
Celé tělo ho bolelo. Vedle něj ležel itzplayer, který jen stěží dýchal.
V ten samý okamžik se munlock a Wejk začali radit. "Jak se dostaneme z toho vězení?!" zeptal se munlock. Wejk zapřemýšlel a řekl "Naštěstí ještě funguje psaní příkazů, zkusím WorldEdit abych smazal mříže.". Začal psát příkazy.
Asi za 5 minut Wejk začal odpočítávat. Munlock se na něj překvapeně podíval, ale to už Wejk byl u 2..1..teď! A mříže zmizely! Munlock a Wejk byly na svobodě!
Zaky znovu usnul, a probudili ho až nějaké divné zvuky. Otevřel oči, a namáhavě pohnul hlavou směrem ke dveřím a strnul. Ve dveřích stály dvě zahalené postavy, a jednu s obličejem ve stínu. Přišli až k němu, a stále se bavili. Zaky jejich jazyku nerozuměl. Jeden mu otevřel pusu, a druhý mu do ní něco nalil.
Munlock a Wejk utíkali doslova jsko o život (taky jim šlo o život že). Míjeli ostatní prázdné cely vybíhaly samé schody, až najednou, se dostai do té samé rokle, kde se rozholi přespat, ovšem o kus dál. Zastavili se, a vydechovali.
Po minutě se Munlock řekl "Je divné že nás ten, kdo nás zavřel nehoní." Nebyla to tak docela pravda. Nahednou se ozval děsivý řev, a po schodech začali vybíhat herobrine vojáci. Mulock a Wejk první čtryři shodili, a dali se na útěk.
Běželi po dřevěných mostech, až se dosrali k jeskyni. Probíhali jeskyní, vojáci za nimi. Wejk se v běhu Munlocka zeptal "Nemáš ještě ty TNT?!" Měl. Běželi a munlock nad sebe začal pokládat TNT. Když už se blížili ke světlu, Munlock položil poslední TNT a odpálil ho! Vyběhli z jeskyně, a všechno bluchlo. Oba odletěli kus dopředu. Když se prach rozplynul, vyděli cucky které zbyly z herobrine vojáků. Oba ještě chvíli leželi na zemi a třásli se. Pak Wejk řekl "Jsme na svobodě " munlock přikývl. Oba bezeslov vstali a dali se na cestu. Odcházeli dál a dál od jeskyně když v tom si uvědomili něco, na co vůbec nepomysleli, a oba to ve stejný moment vyslovili."MUSÍME NAJÍT ZAKYHO!!!"!